Dronetag
Hardware pro identifikaci dronů, který ovládl svět. Tak by se dal krátce shrnout úspěch startupu Dronetag, za kterým stojí Lukáš a Marián. Dronetag ovládl většinu trhu s remote ID u komerčních dronů ve Spojených státech. A díky získané investici roste dál.
Lukáš
Marián
Naše #SuccessStory
Jsme Lukáš a Marián, bývalí spolužáci z FIT ČVUT a zakladatelé start-upu Dronetag. Staráme se o to, aby běžné drony byly plnohodnotnou součástí letového provozu tím, že je učíme mezi sebou komunikovat. Slouží nám k tomu vlastnoručně navržené a vyrobené IoT zařízení, které se umístí na dron a zprostředkuje komunikaci s ostatními piloty. Mimo to vyvíjíme ještě vlastní webovou a mobilní aplikaci, kde se uživatelé mohou ujistit, že provadí svůj let v rámci předpisů a zároveň vidí polohu ostatních dronů na mapě.
Více informací na dronetag.cz.
Psali o nás na CzechCrunch.
1. Jak ses dostal k tomu, v čem chceš podnikat, jak Tě to napadlo?
Lukáš: Už jako malého mě lákalo modelářství, které mě na začátku roku 2013 dovedlo k mému prvnímu dronu DJI Phantom 1. Díky tomu jsem se na pár let zabavil leteckou fotografií, kdy jsem následně předával své zkušenosti formou workshopů a přednášek. Během toho se mi zároveň podařilo získat pár ocenění (např. výhra v soutěži FotkaFilm na Dronfestu) a spousty zajímavých kontaktů, ze kterých můžeme těžit do teď. Nápad na založení vlastního start-upu jsme však měli společně s Mariánem až během hackathonu v listopadu 2018, který byl pořádán inkubátorem Evropské kosmické agentury (ESA BIC Prague). Do té doby jsem se žádným vlastním podnikatelským aktivitám nevěnoval.
Marián: Na střední škole jsem začal pracovat jako webový vývojář a během studia na FIT jsem následně přešel k vedení několika menších projektů, kde jsem získal zkušenosti s projektovým řízením a tvorbou složitějších webových aplikací. Kromě webu jsem se začal věnovat i designu, návrhu uživatelských rozhraní a okrajově i hardwaru. Chvilku jsem také podnikal jako freelancer, ale ambice k založení start-upu jsem získal až po skončení hackathonu.
2. Čeho ses na začátku nejvíc bál, co bylo na rozjezdu podnikání nejtěžší?
Lukáš: Vzhledem k tomu, že jsem si vzal na starosti řízení a organizaci firmy, trvalo mi dlouhou dobu se zorientovat v aktivitách jako je založení společnosti, vedení účetnictví a ostatní byrokratické procesy. Největší obavy jsem však měl z toho, že se nám vývoj hardwaru nepodaří ufinancovat z vlastních zdrojů. Naštěstí se nám pár měsíců po začátku podařilo dostat do podnikatelského inkubátoru a získat tak prvotní prostředky na vývoj.
Marián: Ze začátku jsem měl pochybnosti o tom, zda náš produkt dává smysl a jestli naše práce za pár měsíců nebude k ničemu. Navíc jsem se během krátké chvíle musel naučit mnoho nových technologií a kromě vývoje softwarové platformy jsem si vzal na starost vytvoření hardwarového prototypu. Nicméně už po hackathonu byly reakce našich potenciálních zákazníků a partnerů pozitivní. To mě tedy utvrdilo v projektu dále pokračovat.
3. Největší fuckup?
Lukáš: Zatím se nám žádný velký průšvih nepovedl. Těch menších fuckupů však zažíváme několik měsíčně. Naší specialitou v tomto ohledu jsou prezentace nebo živé ukázky. Před každou takovou akcí si vše důkladně nachystáme, otestujeme a připravíme různé scénáře “co když”. Já se pak vždy spolehlivě postarám o to, že chvilku před prezentací do toho hodím neočekávané vidle. Rád ztrácím SIM karty, trhám kabely, ničím konektory, nebo rozsedám krabičku.
Marián: Jak už zmínil Lukáš, menší fuckupy jsou vesměs náš denní chléb. Vzpomínám například na situaci, kdy jsem odkládal automatizované obnovování HTTPS certifikátu pro webového klienta tak dlouho, dokud nám ruční certifikát nevyexpiroval těsně před živou ukázkou pro Řízení letového provozu. O různých kouzlech, které jsem na prototypech provedl s pájkou, se radši více rozepisovat nebudu. Konektorů jsem pár už taky utrhl, možná bychom si s Lukášem měli zavést skóre tabulku.
4. Nejlepší pocit jsem měl, když…?
Lukáš: Za náš největší dosavadní úspěch považuji úspěch v mezinárodní soutěži zaměřené na navigaci Galileo Masters. Z přibližně 200 projektů se nám podařilo vyhrát jednu ze třech hlavních cen a získat tak další finanční prostředky na vývoj.
Marián: Mám vždy velkou radost, pokud se nám podaří vyhrát nějakou soutěž nebo se o nás objeví zmínka v nějakém článku. Zároveň mě vždy potěší i jakákoliv malichernost na našem týmovém Slacku.
5. Jaké máš podnikatelské plány do budoucna, co je Tvůj cíl?
Lukáš: Vzhledem k rychlému technologickému vývoji a formování nových pravidel vidím v dronech z dlouhodobého hlediska obrovský potenciál. Během následujícího roku plánujeme získat první seed investici, která nám pomůže se zahraniční expanzí. Zároveň se pomalu chystáme na to, stát se jedním z prvních poskytovatelů U-space služeb v Evropě. Mou osobní motivací je, že rád posouvám věci dál, a proto dokud budeme mít v tomto oboru co inovovat, budu se tomu naplno věnovat. Naší dlouhodobou vizí je si ukrojit část i dalších IoT trhů, ale to už se bavíme o horizontu několika let.
Marián: V dohledné době nás čeká ještě práce na druhé variantě zařízení určené pro náročnější koncové uživatele. Možných inovací na webové platformě a klientských aplikací je nespočet, takže je před námi ještě spousta práce. Dlouhodobějším cílem je poskytnout uživatelům příjemný, svižný a kvalitní software, který nezkazí celkový dojem z našeho produktu a práci se zařízením učiní příjemnou. Mě osobně tlačí dopředu touha vytvořit produkt, který nějakým způsobem ulehčuje lidem práci, řeší jejich problémy a zároveň je uživateli oblíbený.